Historici učitelům
Normalizace 1969-1971
Studie Oldřicha Tůmy (ÚSD) analyzuje základní aspekty problému normalizace. Samotný pojem, časové vymezení, hledání příčin úspěchů konsolidace a jejich hlavních aktérů. Zabývá se rovněž případnými specifiky období, jež označujeme jako normalizační, tedy téměř celému dvacetiletí, k němuž je začátek sedmdesátých let jen úvodem.
Revoluční gardy aneb vzhůru do pohraničí!
Text historika Jana Gebharta je věnován prvním týdnům po skončení druhé světové války v pohraničí Československa. Autor ve svém textu uvádí do problematiky poválečných násilností a tzv. "divokého odsunu." Zaměřuje se na formování dobrovolnických oddílů, zejména nechvalně známých Revolučních gard a jejich násilností a zločinů na německém o...
Svobodná Evropa
Pracovní list k prezentaci o historii Rádia Svobodná Evropa. Materiál se skládá ze dvou částí. V první autor nabízí soubor námětů pro samostatnou přípravu studentů k diskusi nad tématem, ve druhé pak předkládá úkoly ke třem dobovým karikaturám, na nichž je možné dobře analyzovat schémata socialistické propagandy. Text listu obsahuje někol...
Politické procesy 50. let - materiály pro učitele
V příloze článku si můžete stáhnout materiály, které obdrželi učitelé na vzdělávacím semináři Politické procesy 50. let. Seminář byl uspořádán v rámci projektu „Moderní dějiny pro učitele, atraktivně a inspirativně“, který je financován v rámci OP VK ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu.
Retribuce a otázka viny. Několik případů z retribuční praxe podle „malého“ dekretu.
Předkládaný text je praktickou ukázkou souzení podle „malého“ retribučního dekretu v Ostravě v letech 1945-1947. Autorka si z pestré škály trestných činů vybrala dva nejfrekventovanější druhy žalob: případy „odrodilých“ Čechů a procesy s řadovými členy fašistické Vlajky. Snaží se na konkrétních případech poukázat na problematičnost retrib...
Politická kultura v Československu v letech 1968-1989
Studie Oldřicha Tůmy (ÚSD) se zaměřuje z různých perspektiv na politickou kulturu 70. a 80. let v Československu a její proměny. Sleduje, jakým způsobem se v daném dvacetiletí měnily převládající postoje, přesvědčení a způsoby jednání, a to na všech třech relevantních úrovních – režim, opozice, společnost.
Karlovarský program – plán likvidace katolické církve
Studie se zabývá Karlovarským programem, plánem KSČ na likvidaci katolické církve v Československu po únoru 1948. Popisuje stručně vývoj vztahů mezi církví a státní mocí v letech 1948–50 a první kroky komunistů v rámci programu k vytvoření národní církve. Součástí studie je i použitá literatura a archivní materiály.
Fenomén Berlínské zdi a vnitroněmecké hranice
Historická studie věnovaná historii vnitroněmecké hranice a Berlínské zdi. Autor se v textu věnuje rozdělení Německa a jeho hlavního města po skončení druhé světové války. Text popisuje jednotlivé fáze budování, ostrahy hranice. Autor se zaměřil nejen na technické parametry železné opony, ale také představuje úspěšné či neúspěšné pokusy o...
Historie romského obyvatelstva v českých zemích v letech 1945-1989 - studie
Shrnující historická studie osvětluje historii a postavení Romů v českých zemích po II. světové válce a v období komunistického Československa. Text zahrnuje ve stručném přehledu také původ a historii Romů do roku 1945, nabízí soupis základní literatury k tématu.
Genocida Romů v českých zemích 1939-1945 - studie
Shrnující historická studie osvětluje historii a postavení českých Romů před II. světovou válkou, zachycuje jednotlivé kroky vedoucí k jejich perzekuci a postupné likvidaci za II. světové války. Studie byla připravena na základě sbírkových fondů a stálé expozice Muzea romské kultury a odkazuje k vybrané literatuře a internetovým zdrojům.
Romové v Československé republice (1918-1939) - studie
Shrnující historická studie osvětluje historii a postavení českých Romů po vzniku Československé republiky, charakterizuje jednotlivé skupiny romských obyvatel, jejich zvyky a způsob usídlení. Text je doveden až do března 1939. Studie byla připravena na základě sbírkových fondů a stálé expozice Muzea romské kultury a odkazuje k vybrané li...
Ostrava v období Protektorátu - studie
Předkládáme vám stručnou historickou studii, která se věnuje ostravskému průmyslovému regionu během nacistické okupace. Studie přehledným způsobem mapuje základní fenomény každodenního života v okupované Ostravě, exploataci válečného hospodářství, správní změny zavedené nacisty, činost gestapa. Studie vyjmenovává přehled odbojových organi...
Pracovně výchovné tábory na území Ostravy v době nacistické okupace
Ještě před vznikem Protektorátu Čechy a Morava se z iniciativy vládních míst, která musela řešit náhlý vzestup nezaměstnanosti způsobený velkým přílivem českých uprchlíků z území zabraných na podzim 1938, objevily v Československu první náznaky organizovaného pracovního nasazení. Již v té době se o nezaměstnané začalo zajímat Německo, kde...
Jak využívat dějiny Romů ve výuce na 2. stupni ZŠ
Stáhněte si v PDF do svého počítače nebo elektronické čtečky knih metodickou příručku pro pedagogy s názvem Druhá směna – Jak využívat dějiny Romů ve výuce na 2. stupni ZŠ, kterou vydalo v roce 2012 občanské sdružení ROMEA.
Závěrečné boje 1. československé samostatné tankové brigády v Ostravské operaci (21. dubna -5. května 1945)
Předkládáme vám historickou studii zabývající se účastí 1. československé samostatné tankové brigády v Ostravské operaci, která se uskutečnila na samém konci II. světové války. Studii jsme přetiskli z časopisu Historie a vojentví, který je jediným českým specializovaným vědeckým a odborným periodikem v oblasti vojenské historie s celostát...
Ostravská operace Rudé armády (10.března - 5. května 1945)
Krátká historická studie pojednává o největším boji na území Československa na sklonku II. světové války - Ostravské operaci (také známo jako Ostravsko-opavská operace). Spočívala v útoku Rudé armády a jednotek 1. čs. armádního sboru směrem na severní Moravu a průniku na území Československa.
Nečekat, co udělají oni. Příběh jednoho dopisu, který změnil Československo
„Následující řádky podávají stručný návod k tomu, jak se může člověk proměnit z celkem nenápadného umělce a bohéma v nejdůležitější osobnost své země, v tvůrce jejích dějin a svobody.“ Tento neobyčejně zajímavý text popisuje ponurou dobu nastupující normalizace, formování opozice s důrazem na aktivity Václava Havla, který v roce 1975 otev...
Vyšetřování prvních signatářů Charty 77
Text historika Petra Blažka je anotací rozsáhlejšího článku, který byl v roce 2008 publikován ve sborníku DEVÁTÁ, Markéta – SUK, Jiří – TŮMA, Oldřich (eds.): Charta 77. Od obhajoby lidských práv k demokratické revoluci. 1977–1989. Sborník z konference k 30. výročí Charty 77. Praha, 21.–23. března 2007. ÚSD AV ČR – FF UK, Praha 2008, s. 22...
Filosof pozitivní: Jan Patočka (1907 - 1977)
Jan Patočka - Filosof. V I. 1937-1939, 1945-1948 a 1968-1972 učil na FF UK. V „mezidobích“ pak působil mj. v Ústavu T. G. Masaryka nebo ve Filosofickém ústavu ČSAV. Vytvořil tzv. bytovou univerzitu. Signatář a jeden z prvních tří mluvčích Charty 77, Zemřel na následky policejního pronásledování.
Konference ve Wannsee
Konference ve Wannsee byla dlouho považována za okamžik, kdy došlo k rozhodnutí o provedení “konečného řešení židovské otázky“. Dnes je historiky považována za setkání, které dalo závěrečný rámec celé aktivitě, kde byla dohodnuta hladká koordinace a spolupráce jednotlivých říšských úřadů v systému vyhlazování Židů. Studie zasazuje konfere...